Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 59 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zhodnocení provozních a ekonomických faktorů ovlivňujících výkupní cenu mléka na konkrétní farmě na Ukrajině
Orlov, Bohdan
Bakalářská práce pojednává o provozních a ekonomických faktorech, jež ovlivňují výkupní cenu mléka. Zajímala nás jedna konkrétní farma na Ukrajině. Mechanismy tvorby ceny by se naproti České republice potažmo Evropské Unii mohly lišit a tím pro nás byly zajímavé. Mezi sledované parametry bylo zahrnuto především: množství nadojeného mléka, obsah tuku a bílkovin, tržby v závislosti na množství a kvalitě vyprodukovaného mléka. Subjekt (vzorek) jsme vybírali neprav-děpodobnostním příležitostným výběrem. Jako objekt výzkumu posloužil podnik STOV im. Lesia Serdiuka, který se specifikuje na chov skotu holštýnského (ukrajinského černostrakatého) a ukra-jinského červenostrakatého plemene. Sběr dat se prováděl prostřednictvím telefonického rozho-voru a e-mailové komunikace, získána data byla následně zpracována dle běžných matematicko-statistických metod. Výsledky výzkumu naznačují silnou přímo-úměrnou souvislost mezi výkupní cenou mléka a koncentrací tuku a bílkovin, avšak, celkové tržby jsou ovlivněny spíše množstvím vyprodukovaného mléka než množstvím složek v něm obsažených.
Vyhodnocení reprodukce a mléčné užitkovosti v konvenčním a ekologickém chovu dojnic
Širůčková, Karolína
V této práci bylo řešeno vyhodnocení vybraných reprodukčních a užitkových parametrů v konvenčním a ekologickém chovu českého strakatého skotu. Za konvenční podnik bylo vybráno stádo plemenic z AZOS, s. r. o. Zakřany a za ekologický chov byla zvolena Ekofarma Branná. Výzkumem bylo zjištěno, že věk jalovic při prvním otelení byl výrazně vyšší v ekologickém chovu (43 x 26 měsíců). Délka mezidobí byla vyšší u konvenčního podniku (387 x 338 dnů), kde také docházelo k obtížnějším porodům. Způsob hospodaření měl vliv i na výši dojivosti, která byla vyšší v konvenci (32 x 12 kg mléka), stejně tak zde byl i vyšší obsah bílkovin (3,59 x 3,22 %), laktózy (4,92 x 4,68 %) a TPS (9,21 x 8,63 %). Ekologická farma dosahovala vyššího průměrného obsahu tuku (4,04 x 3,77 %), hladiny VMK (1,05 x 0,59 mmol/100g tuku) a počtu somatických buněk (261 x 175 tis. /ml). Naopak nebyl prokázaný vliv způsobu hospodaření na tyto hodnocené parametry: počet a pohlaví narozených telat, poměr otelených krav a jalovic, podíl vícečetných porodů a mrtvě narozených telat, obsah močoviny, kaseinu, kyseliny citronové, acetonů a ketonů.
Vliv teploty ve stáji na mléčnou užitkovost a pohybovou aktivitu holštýnských dojnic ve vybraném chovu
Vaňkátová, Eliška
Diplomová práce se zabývá vlivem teploty ve stáji na mléčnou užitkovost a pohybovou aktivitu dojnic holštýnského skotu ve vybraném chovu. Hodnocení mléčné užitkovosti bylo reprezentováno průměrným denním nádojem, obsahem mléčných složek, konkrétně obsahem tuku, bílkovin, laktózy, počtem somatických buněk a obsahem močoviny. Literární přehled pojednává o historii, charakteristice a chovném cíli sledovaného plemene. Dále popisuje stájové prostředí, tepelný stres a možnosti jeho eliminace. Je zde také popsána mléčná užitkovost, pohybová aktivita a faktory, které na ně působí. Sběr dat proběhl na mléčné farmě Vadín v kraji Vysočina. Sledováno bylo 30 krav holštýnského skotu, otelených v rozpětí 4 týdnů na přelomu ledna a února, po dobu jednoho roku. Z výsledků není patrné, že by průměrná denní teplota měla negativní vliv na průměrný denní nádoj. Naopak byl potvrzen vliv průměrné denní teploty na jednotlivé složky mléka. Při zvýšení teploty se snižoval obsah tuku, bílkovin a močoviny v mléce, naopak obsah laktózy se zvyšoval. Závislost počtu somatických buněk v mléce na průměrné denní teplotě nebyla potvrzena. Rovněž závislost pohybové aktivity na průměrné denní teplotě byla velmi slabá.
Analýza parametrov mliečnej úžitkovosti u dojníc pred a po inštalácii ventilátorov v stajni
Kancír, Ján
Cílem práce je analýza parametrů mléčné užitkovosti u dojnic před a po instalaci ventilátorů ve stáji. Za tímto účelem bylo provedeno pozorování v konkrétním chovu. Sledování probíhalo v období od roku 2016 do konce roku 2022. Celé sledování bylo rozděleno na dvě období a to na období před a období po instalaci ventilátorů. Mezi parametry mléčné užitkovosti budou zahrnuty především dojivost (kg mléka), pořadí laktace (n) a fáze laktace (dny). Ze zjištěných výsledků lze konstatovat následující. Instalace ventilátorů měla za celé sledování vliv na dojivost, kde před instalací byl průměrný nádoj nižší (P > 0,05) a po instalaci byl nádoj vyšší (P < 0,01). Vliv ventilátorů byl pozorován také na obsahu mléčných složek. Při zohlednění pouze letních měsíců (červen, červenec, srpen) bylo zjištěno, že se prokazatelně zvýšila (P < 0,01) dojivost u krav po instalaci ventilátorů. Co se týče obsahu mléčných složek neměla instalace prokazatelný vliv (P > 0,05). Přesto lze vidět obdobný trend snížení procenta tuku a bílkovin jako při celém sledování.
Digitálna dermatitída a jej dopad na produkčné a ekonomické ukazatele
Bončová, Barbora
Zdravotní problémy paznehtů jsou problémem v mléčných chovech po celém světě a ovlivňují pohodu dojnic a jejich produkční schopnosti. Tím přímo zasahují do ekonomiky farmy. Jednou z nejvíce rozšířených onemocnění je digitální dermatitida (DD). Předmětem této práce bylo vyhodnotit incidenci digitální dermatitidy na základě pořadí a fáze laktace v chovu s přibližně 700 dojnicemi holštýnského skotu. Experiment se zaměřoval na zjištění závislosti mezi výskytem onemocnění a dojivostí dojnic. Jako statistická metoda byla zvolená ANOVA pro opakované měření se závislou proměnnou průměrný denní nádoj. Dojnice byly rozděleny do čtyř výběrových souborů na základě pořadí a fáze laktace. Dále byl zkoumaný průběh laktace v období devíti týdnů, kdy v pátém týdnu proběhlo ošetření paznehtů. Následně byly vyčísleny náklady na digitální dermatitidu na jednu krávu a na celý podnik. Náklady byly vypočítany pomocí několika modelů pro vzájemné porovnání. Výsledky ukázaly, že prvotelky měly nejvyšší incidenci onemocnění a se zvyšující se paritou se počty snižovaly. Incidence digitální dermatitidy byla ve sledované skupině 12 %. Statistická závislost byla potvrzená v jednom výběrovém souboru, a to u dojnic ve druhé a třetí laktaci ve druhé fázi. Po ošetření byl zaznamenán pokles mléčné produkce na pár týdnů, přičemž krávy s DD měly soustavně během sledovaného období vyšší nádoje. Z toho vyplývá, že vysokoprodukční krávy mají vyšší náchylnost k DD. Vypočtené náklady na onemocnění se v jednotlivých modelech pohybovaly od 1 488,66 do 2 234,51 Kč na jednu krávu a celkové náklady podniku byly vyčísleny od 113 784,67 do 193 545,32 Kč.
Vlivy působící na kvalitu a složení bazénových vzorků mléka u dojnic českého strakatého skotu v konkrétním chovu
Strnadová, Jitka
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vlivy působící na kvalitu a složení bazénových vzorku mléka u dojnic českého strakatého skotu. Pozorování probíhalo v rámci jednoho kalendářního roku (leden až prosinec 2022) ve vybraném chovu GenAgro Říčany a.s., kdy jsme odebrali celkem 52 vzorků mléka. Získané vzorky byly analyzovány a spolu s daty z teplotně-vlhkostních čidel (HOBO) seřazeny v programu Microsoft Excel a následně vyhodnoceny v programu STATISTICA 14.0. Nejvyšší počet somatických buněk (SB) v mléce byl v letním období, naopak nejnižší v zimním respektive jarním období (P < 0,05). Nejvyšší počet SB byl v teplotním pásmu na 20,1 °C a nejnižší pak do 0 °C (P < 0,05). Nejvyšší počet SB byl zjištěn v období s nejvyšším průměrným pořadí laktace (P < 0,05). U vlivu fáze laktace bylo zjištěno, že nejvyšší počet SB byl zjištěn u dojnic v období s nejvyšší průměrnou fází laktace (P < 0,05). U ostatních parametrů mléčné užitkovosti nebyly zjištěny průkazné rozdíly (P > 0,05). Za celé sledování byl bod mrznutí ve všech případech v průměru -0,552 °C.
Vliv pořadí dojnic holštýského skotu v dojírně na parametry mléčné užitkovosti ve vybraném chovu
Gašpariková, Tereza
Tato bakalářská práce je zaměřena na vliv pořadí dojnic holštýnského skotu v dojírně na parametry mléčné užitkovosti. Sledování probíhalo ve vybraném chovu u jednotlivých sekcí, ranní a večerní dojení ve všech ročních obdobích (leden, duben, srpen, říjen). Součástí sledování bylo zjišťování pořadí dojnic v dojírně, preference dojicího místa či preference levé nebo pravé strany dojírny. Zároveň byla sledovaná mléčná užitkovost, konkrétně dojivost (kg mléka), pořadí laktace (n), fáze laktace (dny), obsah tuku (%), bílkovin (%) a laktózy (%). Data o mléčné užitkovosti dojnic byla získaná z programu FARMSOFT a z ČMSCH, a.s. (kontrola mléčné užitkovosti). V průběhu roku bylo sledováno 2164 kusů dojnic. Z výsledků lze konstatovat, že dojnice s vyšším pořadím laktace (starší krávy) a s tím související vyšší mléčnou užitkovosti vcházely do prostoru dojírny jako první. Oproti tomu krávy s nižším pořadím laktace vstupovaly do dojírny jako poslední. Dojnice, které měly vyšší užitkovost nejvíce preferovaly první a poslední dojicí stání. Dále bylo zjištěno, že si levou stranu vybírají starší a užitkovější dojnice. Z ekonomického hlediska byl tento podnik v roce 2022 v zisku. Hlavním důvodem byla vyšší výkupní cena mléka a zvýšená mléčná užitkovost.
Vliv stájového mikroklimatu a intenzity osvětlení na mléčnou užitkovost a reprodukci holštýnských dojnic ve vybraném chovu
Fábry, Ivan
Tato bakalářská práce se zaměřuje na stájové mikroklima a intenzitu osvětlení a jejich vliv na mléčnou užitkovost a parametry reprodukce skotu. Literární přehled byl zaměřen na parametry mikroklimatu stáje, mléčnou užitkovost a reprodukci skotu a faktory, které je ovlivňují. V praktické části byla vyhodnocena korelace mezi teplotou, intenzitou osvětlení a parametry mléčné užitkovosti (množství a složení mléka) a reprodukce (délka servis periody, procento zabřezávání). Data uvedená v praktické části bakalářské práce pochází z konkrétního podniku ve Zlínském kraji. Teplota a intenzita osvětlení byly měřeny čidlem Minikin RTi/QTi, které bylo umístěno ve vybrané stáji. Data byla průběžně stahována a zpracována matematicko-statistickými metodami, kterými byla vyhodnocena korelace mezi naměřenými daty a parametry mléčné užitkovosti a reprodukce.
Vliv teploty vzduchu ve stáji na parametry mléčné užitkovosti dojnic českého strakatého skotu v konkrétním chovu
Hanáková, Šárka
Cílem této diplomové práce je analyzovat vliv teploty vzduchu na parametry mléčné užit-kovosti dojnic českého strakatého skotu v konkrétním chovu. Mezi parametry mléčné užitko-vosti byly zahrnuty především dojivost (kg mléka), pořadí laktace (n), fáze laktace (dny) a obsah mléčných složek (% tuku a % bílkovin). Pozorování probíhalo v období od ledna do prosince 2022. Údaje o parametrech mléčné užitkovosti byly získány z výsledků Kontroly užitkovosti (KU). Celkem bylo vyhodnoceno 7 863 individuálních případů (dojnic). V průběhu sledování byla pomocí teplotně-vlhkostního čidla (HOBO) zjišťována teplota stá-jového vzduchu (°C), relativní vlhkost vzduchu (%). Z výsledků vyplynulo, že teplota neměla statisticky průkazně vliv na dojivost, fázi a pořadí laktace. Naopak byly zjištěny průkazné rozdíly v obsahu mléčných složek, kterými byl tuk a bílkovina (P < 0,01). V případě relativní vlhkosti byl statisticky průkazný vliv na do-jivost, kdy s rostoucími hodnotami relativní vlhkosti klesala dojivost u sledovaných krav (P < 0,01). Relativní vlhkost ovlivnila také obsah tuku a bílkovin (P < 0,01). V případě THI nebyly statisticky průkazné rozdíly v dojivosti, pořadí laktace a fázi laktace (P > 0,05), ale byly zjiště-ny statisticky průkazné rozdíly v případě mléčných složek (P < 0,01).
Vliv ročního období na mléčnou užitkovost a změny chování dojnic holštýnského skotu v průběhu roku ve vybraném chovu
Rusnáková, Jaroslava
Tato bakalářská práce studovala vliv ročního období na změnu v mléčné užitkovosti u dojnic plemene holštýnského skotu. Výzkum probíhal ve vybraném podniku v Jihomoravském kraji od dubna 2021 do prosince 2021. Chování dojnic bylo pozorováno u stáda krav na 2. laktaci. V pozorování chování byly zahrnuty tyto činnosti: příjem vody, krmení, odpočinek, přežvykování, kontakt, pohyb, komfortní chování a defekace. Nejvíce prováděna aktivita byl odpočinek (36,98 %), nejméně defekace (1,33 %). Výzkum změny v mléčné užitkovosti, cha-rakterizovaný denním nádojem a obsahovými složkami mléka, byl prováděn u průměrného počtu 313 kusů krav na všech laktacích v týchž měsících uvedených u chování. Nejméně bíl-kovin (3,2 %) a tuku (3,56 %) bylo obsaženo ve vzorku z letního období. Obsah laktózy v letních měsících byl nejvyšší (5,05 %).

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 59 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.